Renata Špačková, septima

Již od počátku školního roku 2019/2020 jsme se chystali do Rudolfina – nikoli na koncert České filharmonie, což pro nás bylo typické, ale do galerie, která se soustředí na současné umění. Svou představu jsme realizovali až na konci školního roku 2020/2021, kdy jsme směřovali ve středu 16. června za filmovým uměním, na výstavu Compassion Fatigue Is Over pojednávající o únavě ze soucitu. Témata videí a filmů, nikoli dokumentárních, byla ryze současná, věnovaná tíživým problémům našeho světa. Na vzniku snímků spolupracovali umělci s odborníky různých profesí.

Naše dojmy byly rozporuplné. Překvapivá, pro většinu z nás nová byla umělecká forma, témata byla znepokojující a i my se cítili dnešní dobou unaveni.

Úplný závěr patřil již ve školních lavicích blackout poetry. Pracovali jsme s textem průvodce výstavou (s. 3-4). Vybírali jsme dle vlastního uvážení určitá slova, ostatní jsme nechali propadnout do temnoty. Výsledné texty vypovídají o nás, o výstavě i dnešním světě.

Karel
Nepředstavitelné nedá spát statu quo.
Seismické vlny tříští autority v divokém větru.
Situace vyvolá unifikaci interpretace skutečnosti.
Formujeme přesvědčení 24 hodin denně.
Prostor sálů rozvíjí odpoutání se.
Přehlížíme příběhy.
Plynoucí rozhodnutí naznačí rok obezřetnosti
Komplexní rovnice.

Honza
Něco, o čem mnozí sní. Jiným nedá spát.
– světová ekonomika
– mezinárodní populismus
– Compassion Fatigue Is Over
– pouze o pandemii
Hledáme záchytné body.

Nika
v divokém větru skutečnosti
vypnutí od zbytku světa
záplava skutečnosti
ponořit se do prostoru
vlastní tempo
přemíra světa
generace unavená ze soucitu
ignorace prostoru
vlastní souvislosti