Renata Špačková

Památník a jméno, Yad Vashem – památník holocaustu (šoa) v Jeruzalémě. Jeho úkolem je dokumentovat události spojené s vyvražďováním Židů, tedy i našich spoluobčanů, za 2. světové války, zaznamenat jejich jména, která měla být zcela zapomenuta.

Aby tomu tak nebylo, se každoročně snaží lidé po celém světě, kteří se zapojují do akce s názvem Jom ha-šoa ve ha-gvura (יום הזיכרון לשואה ולגבורה ), Den holocaustu a hrdinství, a to v den výročí povstání ve varšavském ghettu v roce 1943. Co se děje?

Veřejně se čtou jména obětí holocaustu, na Mělníku tomu tak bylo počtvrté, podruhé online. Opět se zapojili i studenti gymnázia, kteří četli jména našich bývalých studentů, pro které nebylo cesty zpátky, a dětských obětí z Mělnicka. Kolik jim bylo let, když se jejich životy uzavřely? Např. Petru Špirovi dva roky, Jiřímu Weilovi pět let.

Do čtení se zapojili letos studenti septimy, 2. A a primy. Naši nejmladší znali příběh Tomíka (Tomáše Fritty-Hasse), hrdiny knížky O chlapci, který se nestal číslem. O to se postarali v Terezíně jeho rodiče. My se v den Jom ha-šoa snažili dát číslům jména, která již nikdy neměla zaznít. Zazněla a neztratí se. K tomu Ruth Bondyová napsala: „Jestliže se žádný atom ve vesmíru neztrácí, snad i ozvěna jména se v něm udrží.“