Klára Mocová, oktáva

Většina z nás oktavánů naposledy naposledy navštívila Národní muzeum někdy na začátku našeho studia na gymnáziu, někteří i dřív. I proto jsme byli nadšení příležitostí znovu se do něj po letech podívat, a kromě expozic se kochat i zrekonstruovanou budovou. S paní profesorkou Šimánkovou jsme se v úterý sešli na Václavském náměstí, a ještě před otevřením se vděčně nahrnuli z venkovního chladu a mlhy dovnitř.

Kromě výstav věnovaným Sametové revoluci, tisku a informacím, nebo českým pilotům jsme ve staré budově muzea narazili i na jeho největší stálý exponát, kostru plejtváka myšoka. Zlatým hřebem návštěvy pro nás pak byla kopule, do které jsme se vyvezli výtahem, abychom se z výšky mohli rozhlédnout po lehce mlhavé Praze. Spojovacím tunelem jsme pak prošli i do nové budovy Národního muzea na výstavu o genetice zajímavou hlavně pro studenty biologie.

Exkurzi jsme zakončili procházkou, během které s námi paní profesorka prošla základní informace o hlavních památkách Prahy. To se většině z nás bude v květnu hodit u maturity z angličtiny. Praha nás opět nezklamala a všichni jsme ocenili dechberoucí novou budovu muzea.