Hana Davídková

Tradice je třeba dodržovat, a tak ani naše německá sekce nezapomněla pokračovat v akci, kterou každé liché jaro žije celá škola. Letos bude mít navíc přesah mezi širokou veřejnost, protože naše školní jídelna je teď přístupná všem. Týden německé kuchyně je zpět, mezi 8. a 12. dubnem věnujte proto velkou pozornost výběru jednotlivých jídel, každý den vás totiž čekají přinejmenším dvě lahůdky původem z německy mluvících zemí.

V pondělí zahájíme frankfurtskou polévkou. Ta sice patří mezi českou klasiku, ale má už podle názvu původ německý. Dnes u města Frankfurt pomyslíme spíše na banky nebo na letiště, protože frankfurtské párky se mezitím přestěhovaly do Vídně, a jsou tak spjaty spíše s městem rakouským. Podle Lersnerovy kroniky se ale tyto párky vyráběly ve Frankfurtu už v roce 1487 a do Vídně se dostaly až o více než 300 let později. Vařily se z libového masa z boku, které se nazývalo brato. Odtud už je jen kousek ke slovu Bratwurst, což se nám bude hodit na úterek.

Frankfurt je největší město spolkové země Hesensko, k polévce odtamtud přidáme ještě zástupce z jihu, starobavorský řízek. Řízků existuje doslova plejáda a tvoří častý chod i v české kuchyni, variant v německy mluvících zemích je ale také spousta. Ten pravý vídeňský řízek je na příklad z telecího masa. My ochutnáme starobavorskou verzi, kdy se před obalením maso ještě potře křenem a hořčicí. Bramborový salát, který budeme k řízku podávat, je také kapitola sama pro sebe. Co oblast, okres, vesnice či rodina, to jiný způsob přípravy. I když to vlastně platí i pro Čechy… Prostě vyzkoušejte tentokrát trochu jiný bramborový salát.

Dýně, ze které bude úterní polévka, nemá původ německý ani trochu. Nicméně doba se mění, v rakouském Štýrsku má mezitím olej z dýňových semen dokonce vlastní ochrannou známku jako regionální potravina, krémové polévky k německy mluvícím zemím neodmyslitelně patří a zrovna ta dýňová se objevuje ve spoustě regionálních variant. Někde se běžně vaří se zázvorem, jinde s opraženým špekem, se šafránem, ale i s jablečným džusem anebo zrovna s frankfurtskými párečky! Možná jim bude podobný i ten Bratwurst, který bude následovat jako hlavní chod. Klasický německý vánoční trh si bez klobásy asi nedovedeme představit a jako přílohu si dopřejeme jídlo s poetickým názvem Himmel und Erde, nebe a země. V reálu se jedná o brambory šťouchané s jablky, brambory přece rostou v zemi a jablka nahoře. Jakkoli zní tato kombinace děsivě, zejména v Porýní to bylo
a dosud i je časté a velmi chutné, odlehčené jídlo.

Úterní zákusek, Berliner, je Němec jasný už z názvu, přesto dobře zakuklený. Všichni ho známe, kdo ale ví, že je z Německa? Škoda, že se u nás mezitím jedná o pochutinu politicky zprofanovanou. A jeho historie je pořádně pestrá: na dvoře Friedricha Velikého se stal dvorním pekařem původní profesí dělostřelec, a tak vyrobil sladkost podobnou dělové kouli. Už tušíte? Ještě nezapomeňme zmínit J. F. Kennedyho, který v roce 1963 při 15. výročí leteckého mostu pronesl v Západním Berlíně, už dva roky obezděném, legendární projev: „Všichni svobodní lidé, ať žijí kdekoliv, jsou dnes občany Berlína. A proto já, jako svobodný člověk, hrdě prohlašuji: Ich bin ein Berliner!“ Zlí jazykové mu dodnes podsouvají, že kvůli silnému anglickému přízvuku místo toho, aby vyjádřil Berlíňanům sounáležitost (Jsem Berlíňan!), vlastně prohlásil, že je kobliha.

Ve středu se vrátíme na jih, ochutnáme alpskou polévku, která připomíná naši česnečku a výborně se hodí na jaro jako prevence proti nachlazení. Jako oběd 2 si můžete vybrat Leberkäse, což je složenina ze slov Leber (játra) a Käse (sýr), nicméně neobsahuje ani jedno z nich. U nás se tomu běžně říká bavorská sekaná, jde o velmi jemně mleté a posléze upečené maso.

Ve čtvrtek bude rozhodování velmi těžké, Eintopf, nebo trhanec? Eintopf je německá klasika, kterou ocení všichni, kdo nemají myčku. V jednom hrnci se uvaří maso, brambory, luštěniny a spousta další zeleniny. Existuje mnoho regionálních způsobů přípravy či surovin, a tudíž mnoho chutí. Ovšem legenda naší jídelny, císařský trhanec, je silný konkurent. Potrhaná palačinka, kterou si oblíbil císař František Josef I., se podle původního receptu podává s rozvařenými švestkami a rozinkami namočenými v rumu, naše varianta s ovocem a šlehačkou si s ní ovšem ani trochu nezadá.

Týden uzavřeme rybou, ta by neměla v našem jídelníčku chybět, Německo je totiž země dvou moří a tisíců jezer. My vyzkoušíme tradiční hamburský způsob přípravy, který se v kuchařkách poprvé objevil v polovině 19. století. Kousky ryby se opečou v těstíčku a doplní jemnou smetanovou omáčkou s lehkým aroma hořčice, opečené brambory jsou už jen tečka k této dobrotě.

S týdnem německé kuchyně se na příští dva roky rozloučíme ještě klasikou, štrúdlem. Zavinuté těsto má sice kořeny v Turecku, ale teprve Rakušané ho naplnili jablky, rozinkami a skořicí. Nejstarší recept na něj je dochovaný z roku 1696, najdete jej ve Vídeňské městské knihovně. I český název má německý původ, der Strudel označuje vodní vír, tato metafora je tedy jasná. Dnes existují různé sladké i slané obměny, my si ale navodíme atmosféru vídeňské kavárny a zůstaneme u jablek.

Pokud chcete vyzkoušet něco nového nebo prostě ochutnat jídla s příběhem, vyberte si v týdnu od 8. do 12. dubna z jídelníčku označená NK, totiž německá kuchyně. Možná vám napoví i naše fotogalerie, která přibližuje podobu jednotlivých jídel.

Děkujeme šéfovi kuchyně panu Douděrovi za obrovskou vstřícnost a všem přejeme dobrou chuť.