Dne 24. 10. naše třída vyrazila na výlet na Karlštejn a po cestě sbírala informace o vyvolené jízdence – průvodčí v různých vlacích nám sdělili svou teorii o správné jízdence. I my máme svou teorii a experta Tomáše – tak jsme se jen tak nedali. Cesta vlakem proběhla bez komplikací a po příjezdu jsme šli na zteč hradu, kde nám a japonským turistům na nádvoří Yuki zazpívala Lásko má já stůňu. Následně jsme absolvovali prohlídku s průvodcem, moc se nám líbila. Průvodce na rozdíl od průvodčích mluvil jasně a poutavě. Po skončení prohlídky jsme odprezentovali svoje referáty, které jsme si připravili na zeměpisná a dějepisná témata den předem.
Hrad jsme opouštěli po formacích k jinému druhu fortifikace – k bunkru, který patří dědovi naší spolužačky Lindy, kterým nás zasvěceně provedla. Když skončila militaristická prohlídka bunkru s hutným výkladem skrz naskrz nadupanými zajímavostmi, byli jsme hodni k vypuštění na svobodu, abychom si ulovili oběd.
I přes dobíhání návazných vlaků proběhla cesta v klidu. Exkurze byla napěchovaná informacemi nejen od nás, ale i od všech průvodců vzděláváním. Pevně věřím, že se exkurze nesmazatelně vtiskne do naší šedé kůry mozkové a že na ni nikdy nezapomenu. Jsem rád, že mohu být účasten v soukolí vzdělávacího procesu a že i já jsem pomohl utužit kolektiv. Už teď se těším na další ztužování kolektivu. Vzdělání zdar!
