Jakub Jahoda, sexta

My, děti ze sexty, jsme se jak jinak než na Den dětí vydaly na zkoušku dospělosti. Ne, nematurovali jsme, to nás čeká až za dva roky, ale naše první velká pocovidová výprava mířila na Malou Skálu, kde jsme chtěli dva dny přežít v lůně přírody (což některým “městským” spolužákům mohlo dělat problémy).

Kupodivu nenastal žádný problém při cestě vlakem, sešli jsme se všichni, nastoupili do správného dopravního prostředku, přestoupili, dokonce i dojeli do cílové stanice.

Z vlakového nádraží Malá Skála jsme se přemístili do naší táborové základny na ostrově na řece Jizeře. Další částí zkoušky táborníků sexty bylo postavit stany, pro některé nejtěžší část, obzvlášť když je chcete mít vchody k sobě, že Lukáši. Někteří si však stan s sebou ani nepřibalili, místo toho měli hamaku či plachtu. Počasí však přálo i těm, kteří preferují spánek mezi stromy pod hvězdami.

První den naše túra vedla na dva hrady. Když jsme vystoupali z údolí řeky Jizery na skalní hrad Vranov, odměnilo nás počasí krátkým deštěm, takže jsme si ani neužili výhledy. Po prohlídce skalního hradu, dnes známého spíše jako Pantheon, jsme tedy pokračovali dále. K hradu Frýdštejn je cesta opravdu trnitá, tedy není zde žádného trnitého porostu, avšak lesní stezka se kroutí za neustálého stoupání. Protože se ale obě pamětihodnosti nenacházejí daleko od sebe, naše trápení (a funění, vzdychání a reptání) nemělo dlouhého trvání. Úspěchem bylo, že zpět do tábora jsme se vrátili každý svým tempem, ale všichni.

Odpoledne jsme neodpočívali, nýbrž obsadili všechna místní sportoviště a věnovali jsme se aktivnímu odpočinku. 

Večer jsme strávili lovem večeře, která pak zažila muka nad ohněm. Po vydatné stravě jsme se chopili hudebních nástrojů a vyluzovali malebné zvuky. 

Další, tentokrát azurový den, jsme si museli uzmout snídani v místním hostinci, abychom měli dostatek sil na celý den. I přes doplnění energie někteří slabší jedinci odpadli při výstupu na nízký, leč strmý kopec. Ti, co přežili, zažili krásné výhledy z místních pískovcových skal. Po pokochání se nádhernou přírodou náš oddíl pokračoval za svým vůdcem zpět na základnu, abychom si sbalili stany. Jakmile jsme vše uvedli do původního stavu, znaveni a hladoví jsme byli nuceni okusit italskou kuchyni. S plnými břichy se naše výprava dokutálela k vlaku a šťastně se vrátila zpět na Mělník. 

Tak a teď už jen složit tu maturitu opravdovou. V nácviku jsme docela obstáli.