Berenika Smíšková

Měsíc před ukončením školního roku se sekunda vydala do Kutné Hory. Původně byly dva návrhy, kam se vydat: Kolín či procházka v okolí Liběchova. Kvůli tomu jsme se ve třídě trošku dohadovali, ale bylo to stejně jedno, protože pan profesor třídní rozhodl, že pojedeme do Kutné Hory. A dohady utichly.

Zprvu mnoho žáků nebylo nadšených: dlouhá cesta a historické výklady moc zajímavě nezněly. Ovšem to jsme se zmýlili. Cesta byla pohodlná a rychle ubíhala. Prohlídka Vlašského dvora byla poměrně zajímavá, dokonce jsme si mohli vyrazit vlastní minci. Následovala procházka ke kostelu sv. Barbory přes kutnohorský Karlův most. Cestou nám bylo sděleno několik zajímavostí a pověstí místní průvodkyní. Posledním zastavením byl sám kostel sv. Barbory, což je vlastně kutnohorský chrám sv. Víta. Pak už nás čekal pouze rozchod na oběd, který část z nás strávila opět na dětském hřišti či rácháním ve fontánách zabudovaných v chodníku. 

Naštěstí bylo teplo a oblečení rychle schlo, do vlaku nás tudíž pustili.  A my byli rádi, že jsme mohli navštívit Kutnou Horu – středověkou pokladnici českých králů.