Možná si říkáte, co se vlastně děje na GJP Mělník? Rozhodli jsme se Vám přinést krátké dvě zprávy z dvou exkurzí, kterých se účastnila sekunda:

Jak jsme unikli z neuniknutelného

Únik 01. 

Náš příběh začíná ráno v 7:30 na nádraží. Náš úkol je dostat se včas na únikovku. Podaří se nám to?  Zastřený hlas z amplionu: Vlak má 25 minut zpoždění. Spoje nenavazují a čas rychle pádí. Po příjezdu do Prahy jsme nasadili bleskové tempo.  Stihli jsme to bez obětí.

Únik 02.

Konečně jsme se dostavili na utajené místo a uklidili jsme si do skříněk věci a zklidnili své plíce. Zařadili jsme se do týmů. Každému z nás vysvětlili pravidla a příběh únikovky začal. Bylo to napínavé a čas rychle pádil.  Zastřený hlas oznamoval indicie.  Někdy poradil, jindy zmátl. Úkol střídal úkol v rychlém sledu. Tu se rozestoupila stěna, jindy se objevila mrtvola nebo tajemné šachy. Bylo potřeba prokázat velkou míru spolupráce a tvořivosti. Nakonec jsme prokázali, že jsme schopni vše potřebné vyřešit. Všechny únikovky byly velice zrádné, ale všichni se ve zdraví dostali ven.

Únik 03.

Sdílení dojmů, objednaná pizza do parku, procházka Prahou a pomalý únik domů.

Na závěr se sluší poděkovat Julii Mrázikové za pomoc s organizací výletu a Lukáši Fidrantovi za jeho houževnatost při sbírce mobilů. Únik ze školy byl pro naši třídu odměnou za to, že jsme donesli nejvíce mobilů do soutěže: přines mobil pro remobil. 

Krásné a napínavé zážitky utvrdily, že v nouzi poznáš spolužáka. 

Strastiplný návrat

Jednoho jarního dne jsme se s panem profesorem třídním a paní profesorkou Niemcovou vydali do Nymburku poznávat zdejší historii a krajinu. Po vystoupení z vlaku na hl. nádraží Nymburk jsme zamířili na dětské hřiště, které díkybohu i po našem odchodu zůstalo celé. Když kapitáni skupin obdrželi informace, rozdělili jsme se a vyrazili bádat. Prvně nás čekalo objevování historie tohoto města. Úkoly byly různorodé. Fotili jsme, kreslili či se ptali jiných lidí. 

Po historické části nás čekal biologický prvek – lužní les. Prošli jsme se parčíkem zvaným ,,Ostrov” a nacházeli  jsme pozůstatky lužního lesa a jeho obyvatel. Možná by se mohlo zdát, že to byla spíše škola než exkurze. Ovšem opak je pravdou. Zažili jsme zde také mnoho legrace. Kupříkladu se nám podařilo kopnout míč do řeky. Jeho vylovení nebylo úplně jednoduché, avšak díky obětavosti dvou spolužáků, kteří byli ve vodě téměř do pasu, se záchranná akce povedla. Nakonec jsme nastoupili do vlaku a zamířili domů. Jak však praví Murphyho zákon: jestliže jde vše podle plánu, stala se někde chyba. Celá exkurze proběhla naprosto v pořádku, vždy se všichni dostavili a včas, až na návrat. Ten byl poněkud komplikovaný. Kvůli poruše náš vlak zastavil v Kostomlatech nad Labem a vracel se zpět do Kolína. My jsme počkali na autobus, který nás dovezl do Lysé nad Labem. Zde jsme si ,,chvíli” počkali. Přes zpoždění asi tří hodin jsme nakonec stanuli na vlakovém nádraží Mělník a exkurzi jsme si velmi užili.