Karolína Blechová, Julie Marečková, Lucie Brožková a Lukáš Darvaš

Geologický kurz byl skvělou příležitostí k získání nových poznatků, ke spojení kolektivu a nadýchání se čerstvého horského vzduchu. Nejprve jsme navštívili  výstavu minerálů ve Freibergu, která nás ohromila svou rozsáhlostí a minecraftovými kostkami. Na Božím Daru jsme se při besedě s Ing. Pavlem Beranem a RNDr. Václavem Cílkem kromě zajímavých geologických informací i dozvěděli recept na osmaženou zmiji. Nejvíce nás však nadchla Ježíškova stezka, na které jsme měli možnost projevit své dětské já. Kurz byl úspěšný a vzbudil v nás neukojitelnou touhu dozvědět se o geologii víc. (Julie Marečková, 3. A)

Ve středu 4. 9. se žáci 3. A, 3. B a septimy, spolu s týmem zkušených pedagogů, vydali na geologický kurz do Božího Daru. Svoji cestu jsme započali návštěvou výstavy Terra Mineralia ve Freibergu, kterou jsme si všichni pečlivě prošli a následně prohlédli město Freiberg.  Poté jsme pokračovali do naší cílové destinace Boží Dar, kde jsme se ubytovali v malebném penzionu Slovanka. Před večeří jsme prožili dvě příjemné hodiny s geology RNDr. Václavem Cílkem a panem Ing. Pavlem Beranem.

Druhý den šlo několik zájemců do štoly Johannes, kde se našemu fotografovi (zdravím Lukáše) vlivem nadměrné zimy a vlhka vypínalo fotografické zařízení. Všichni návštěvníci hodnotí tuto zkušenost velmi pozitivně. Štola je od jara zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Druhá část skupiny zdárně a bez ztrát pokořila Klínovec a zdolala Ježíškovu cestu při hledání odpovědí na záludné otázky. Ve večerních hodinách jsme se všichni sešli při týmové vědomostní soutěži Krušných hor (Co jsem si zapamatoval?) a večerním zpívání s flétnou a kytarou, na které jen tak nezapomeneme.

Třetí a zároveň poslední den jsme se přesunuli do Jáchymova, kde jsme navštívili muzeum Královská mincovna a následně prošli štolu.

Závěrem bychom chtěli poděkovat našim skvělým profesorům za plně nabité tři dny strávené v Krušných horách. Naučili jsme se mnohé, ale největší přinos pro nás mělo stmelení našich tříd. (Lucie Brožková, 3. B)

Když se řekne geologie, všichni si představí, jak jsme rok trpěli učením se rozeznávat černý kámen od méně černého, proto byl geologický kurz zpočátku trošičku děsivou představou pro nás všechny. Myslím, že budu mluvit za většinu, když řeknu, že tento kurz byl nad naše očekávání. Již první zastávka v německém městečku Freiberg v muzeu geologie nám ukázala, že kameny nejsou jenom černé, ale i nádherně barevné. Všichni jsme popustili uzdu své fantazii a hádali se, co který kámen připomíná.

Ubytováni jsme byli na Božím Daru v chatě Slovanka, která byla arechitektonicky fascinující. Spousta oken nikam, půlek zdí navíc atd. Nejvíce obdivuhodná byla paní domácí, která byla sama sobě zaměstnankyní jak v úklidu, správcovství, tak i v kuchyni. Veliké plus bylo, že jsme díky této flexibilní ženě měli možnost besedovat se známým geologem panem RNDr. Václavem Cílkem, který má obrovský přehled v mnoha směrech i mimo geologii a klimatologii, které se věnuje. Společnost nám také dělal pan Ing. Pavel Beran, který zná každý kamínek v okolí a hornictví je jeho koníčkem i prací. Dozvěděli jsme se opravdu mnoho věcí, a to nejen o geologii a těžbě v okolí Božího Daru a Jáchymova, ale i zajímavé chvilky z profesního i osobního života obou mužů.

Odvážnější z nás ve čtvrtek ráno či odpoledne navštívili štolu Johannes, odkud přicházeli celí promrzlí, někteří i zabahnění, ale plni zážitků. My, kteří se radši držíme nad povrchem, jsme si prošli dvě trasy. První byla Ježíškova cesta, na které jsme cestou testovali naše základní znalosti biologie a také naši fyzickou zdatnost na dětských prolézačkách. Tato cesta byla pro naši skupinu zakončena přechodem přes Božídarské rašeliniště, které mělo své kouzlo i za zataženého počasí.  Na cedulích jsme zjišťovali, co všechno je zde k vidění, a mnohé z toho viděli i v odkvétajicí fázi podél cesty. V rašeliništích jsme poznali napříchlad vlochyně, brusnice brusinky i borůvky, suchopýry a ke konci i vlčí boby, ale bohužel jsme nezahlédli naši krásnou masožravku rosnatku okrouhlolistou. Druhá z cest vedla na Klínovec, nejvyšší vrchol Krušných hor.

Večer jsme si po večeři vzájemně sdělovali zážitky a zkušenosti z uplynulého dne a zopakovali si nějaké informace kvízem. Vrcholem večera byl táborák bez ohně v čele s panem profesorem Dvořákem, který nám hrál na kytaru, a paní profesorkou Tlustou, která vše doplňovala ladným zvukem příčné flétny.

V pátek ráno jsme náš geologický kurz zakončili v Jáchymově prohlídkou muzea s velice zajímavým vyprávěním o tom, co za nelidskosti se v Jáchymově a jeho okolí dělo během 2. světové války. Naším úplným závěrem byla prohlídka štoly č. 1, která nikdy nebyla používána, protože se tam hledané stříbro nenašlo.  (Karolína Blechová, septima)