Adéla Ženatá, Tereza Chalupová

V pátek 17. května se v brzkých ranních hodinách sešly obě třídy prvního ročníku a s nimi
i jejich třídní profesorky a paní profesorka Davídková, která zná Vídeň téměř nazpaměť.

Cesta autobusem byla vcelku klidná, pospávali jsme, zpívali a zase pospávali. Než jsme se přiblížili k cíli, vyprávěla nám paní prof. Davídková nemálo informací o Vídni a jejích památkách, které jsme později viděli. Bylo to velice zajímavé.

Bohužel jsme kvůli dopravním komplikacím ve Vídni nemohli zastavit a vyfotit si
Hundertwasserhaus, ale to jsme si vynahradili, když jsme procházeli nádherným parkem Volksgarten a budovou Hofburgu. Aspoň z dálky jsme si ukázali minoritský kostel, kde byly nejprve vystaveny ostatky Přemysla Otakara II. Nadále naše kroky směřovaly k prohlídce muzea císařovny Sisi a císařských apartmánů, ve kterém jsme každý dostali svého audioprůvodce a mohli se volně pohybovat po muzeu, kde jsme se dozvěděli spousty zajímavostí nejen o Sisi, ale i o době, ve které žila.

Po téměř hodině a půl v muzeu jsme se propletli vídeňskými ulicemi až do jejího samého centra, na náměstí Stephansplatz. Katedrála svatého Štěpána je impozantní jak zvenčí, tak zevnitř.

Po obědové pauze, kterou většina z nás typicky proseděla v McDonaldu, jsme se odebrali pěšky k areálu Belvederů, v němž je  naprosto překrásná francouzská zahradu. Počasí se vybralo, a tak jsme mezi záhony, keři a fontánami procházeli v úžasné atmosféře.Vydařila se i návštěva Horního Belvederu, kde jsme si prohlédli obraz Polibek od Gustava Klimta a aspoň zahlédli některá díla E. Schieleho a O. Kokoschky.

Nadále jsme zamířili k našemu autobusu, který nás ochotně zavezl do nedalekého Primarku. Po šílené nákupní horečce jsme opět nastoupili a až na Mělník fandili v autobuse českým hokejistům.
Výlet se velmi vydařil, všem se nám líbil a udělali jsme si aspoň představu o hlavním městě Rakouska.