Renata Špačková

16. leden, významný den ČR: Den památky Jana Palacha, studenta našeho gymnázia v letech 1963-1966

Tento den je pro naše gymnázium projektovým dnem věnovaným Jendovi, jak ho nazývali jeho středoškolští spolužáci. Zapojuje se do něj celá škola, program je přizpůsoben věku, znalostem, dovednostem, spolupracujeme s Univerzitou Karlovou, Národním muzeem, ČCE, farním sborem v Libiši.

Některé třídy zůstaly ve škole. Ti nejmenší se seznámili se Všeobecnou deklarací lidských práv a příklady jejich porušování, a to díky knížce O smutné továrně Radovana Lipuse. Zamysleli se též nad konáním lidí, kteří jsou ochotni mnohé obětovat, aby poukázali na jejich porušování a bojovali za jejich dodržování. Před vyššími ročníky se odvíjel příběh Jana Palacha díky filmům – konkrétně Opus 13 medailéra Otakara Duška, Věřím, že více světla nebude potřeba dokumentaristky Olgy Sommerové či Ticho s textem písně Bohdana Mikuláška. Nejstarší byli postaveni před úkol, zamyslet se nad tím, jací jsme, zda jsme schopni pochopit čin Jana Palacha, zda jsme schopni dostát jeho odkazu, a to nejen na základě vlastních názorů, ale i seznámením se s komiksem Poslední Čech Petra Vyorala či vyslechnutím rozhovoru Barbory TachecíMilošem Doležalem, autorem knih dotýkajících se bolavých míst našich dějin.

Vydali jsme se i na řadu míst mimo zdi tříd. Nejblíže máme mělnický památník Jana Palacha. Na pietním aktu studenty asi nejvíce zaujala svým projevem Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje, která se zamyslela nad tím, jak by Jan Palach přijímal dnešek. Další se vydali do Libiše, místa křtu Jana Palacha i bohoslužby o Vánocích 1968 před osudovým rozhodnutím. Tři třídy směřovaly do Všetat – jednak putovali po místech spojených s Janem tak, jak cestu připravil náš absolvent Vojtěch Deliš ve spolupráci s pamětníky, jednak navštívili Památník Jana Palacha. Septima se zde setkala s ministrem kultury Martinem Baxou, který se rozhodl uctít Janovu památku právě tady, a s generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem. Naše studenty přivítala i Praha. Z řady míst můžeme vybrat Olšanský hřbitov, místo posledního odpočinku Jana Palacha, Václavské náměstí, místo sebeupálení, nádvoří Karolina, místo, kde byla v lednu 1969 vystavena Janova rakev, Filozofická fakulta, místo, kde je osazena Janova posmrtná maska od Olbrama Zoubka. Zde byla uctěna i památka obětí z řad akademické obce z 21. prosince 2023.

Jsme rádi, že stále udržujeme přátelský kontakt s Jiřím Palachem, že ho můžeme informovat o tom, že na jeho bratra nezapomínáme.

KVARTA s Jakubem Skalákem a Hanou Güllichovou

Hogyan látogatta meg a kvartettórákat Libiš (Jak navštívila kvarta Libiš)

V Libiši jsme navštívili v hojném počtu nejdříve evangelický kostel, kde nás zasvětil do historie tolerančního kostela farář Miroslav Pfann. Dozvěděli jsme se, proč maďarské delegace navštěvují právě tento kostel…, jak si první farář – z Uher  – poradil s kázáním, aby bylo srozumitelné, když neuměl slovo česky. Již rozumíme souvislosti mezi Janem Palachem a právě tímto kostelem.

V katolickém kostele sv. Jakuba Většího nám paní kostelnice Marta Doležalová doslova osvětlila vzácnost fresek (pozn. redakce: jedná se o gotické fresky, je zde dochována i gotická archa).

Seznámili jsme se i s pavoukem Edou a po cestě se chlapci  trefovali sněhovými koulemi do ostatních. Krásně se tak ukázalo, že dívky mají již tuto etapu života odžitou. Exkurze byla slavnostně zakončena chutným obědem.

Dodatek: Ke kvartě se letos připojila i vzácná návštěva z Francie. Pan doktor Jean-Pierre Fargette se již více než 20 let každoročně vrací do České republiky, aby si připomněl výročí spojené s činem Jana Palacha. Tentokrát mimo jiné společně s kvartou navštívil i Libiš.

SEPTIMA s Markétou Wolfovou a Hanou Davídkovou

Nejprve jsme prošli naučnou stezkou po Všetatech a seznámili se s různými příběhy a informacemi ze života Jana Palacha i z doby, v níž žil. Před Sokolem jsme se zahřáli pohybem v parku, před konzumem zjistili, že to byl aktivní živý kluk, který se rád zapojil i do lumpáren. Na hřbitově jsme zvážněli a nechali na sebe působit energii pietního místa. Pak jsme se v zamyšlení přesunuli k památníku, zhlédli krátký film a v domě rodiny Palachovy vnímali, jak se do jeho prostoru zanořila Hrana zla. Citlivě upravený interiér zapůsobil na každého, a tak jsme se ponořili do myšlenek a úvah, které jsme metodou volného psaní zaznamenali na papír. Pomyslnou třešničkou na dortu byla návštěva památníku ministrem kultury Martinem Baxou. Od generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše jsme si vyslechli příběh spojený se vznikem památníku. Pan ministr, který se představil jako učitel dějepisu a zeměpisu, prohodil nemálo slov se studenty o současném i dřívějším vzdělávání, o smyslu uctění památky Jana Palacha i o jejich plánech do budoucna.