Eva Lonská, 4. A

Chtěli jste někdy pít teplou slanou vodu? Já tedy ne….

Dne 31. listopadu vyrazily třídy 4. A a Oktáva do Karlových Varů. Po cestě, která trvala asi 2 hodiny, si mnoho z nás chtělo schrupnout, ale díky referátům, které prezentovali studenti volitelného zeměpisu z oktávy, se nám to nepodařilo.

Po příjezdu jsme se celí rozlámaní vydali za naším prvním cílem. Tím bylo muzeum Becherovky, kde si nás přebraly dvě milé průvodkyně, které nám představily historii továrny a vývoj tradičního bylinného likéru, který mnozí nazývají třináctým pramenem. V návštěvnickém centru jsme měli příležitost vidět historické lahve Becherovky a jedinečné předměty, které patřily rodině Becherů, jako je kniha receptů, ocenění z výstav, účetní knihy a mnoho dalších exponátů. Interaktivní část expozice nám umožnila prohlédnout si a nasát vůni bylinek a koření, ze kterých se Becherovka vyrábí, ochutnat karlovarskou vodu, která se používá k výrobě a pomocí brýlí pro virtuální realitu se ocitnout přímo na stáčecí lince. Na konci prohlídky jsme ještě dostali svačinku na cestu v podobě mandlí a rozinek a vydali jsme se prozkoumávat město.

Navštívili jsme pár slavných míst jako je Kolonáda, hotel Thermal, hotel Pupp, nebo Vřídlo. Ať si o pramenech básní každý jak chce, ale ochutnávat slanou, skoro až horkou, nebo vařící vodu, mě už nikdo neuvidí. Musím ale připustit, že zbytku třídy tyto prameny kupodivu chutnaly.

Jelikož nám dobrodružství ještě nestačilo, vydali jsme se směrem k lanovce, která sice vypadala, že už toho moc nevydrží, ale vyvezla nás až na Jelení skok. Pověst praví, že odtud skočil během lovu paroháč, aby unikl šípům. V údolí však lovci namísto mrtvého zvířete objevili horký pramen. Kolem zázračného vřídla nechal český král zanedlouho postavit nové město, nesoucí na jeho počest ve svém názvu jméno Karel. Proč ale pak mají lázně jako symbol kamzíka, a ne statečného jelena, to je už zase jiný příběh.

Pak už jsme si jen nakoupili slavné karlovarské oplatky a vydali se na cestu domů.