Skupina 45 žáků NG od sekundy do kvarty se vydala na dobrodružství s názvem: “Lyžařský kurz v době covidové”. Všem účastníkům patří metál za vytrvalost, zodpovědnost a fyzickou kondici i ochotu snášet útrapy mrazivého, horského počasí.
Všichni frekventanti se postupně přes určitá nedodržení pokynů naučili, že stanovený čas skutečně platí a pokud tam nejsi, něco nepříjemného tě čeká – například odjezd skibusu a následné chvíle napětí či delší chůze, nebo pokud si nedáš boty na stanovené místo, budeš po té šlapat v přezkáčích, což není žůžo, případně pokud se pořádně nenajíš, když jídla je nazbyt, budeš mít hlad, případně zakusíš určité nepohodlí zimy.
Spatřili jsme hory ve své kráse – vichr, bodavý sníh, inverzi na vrcholcích a opět vichr a mráz. Prostě paráda!
Díky rodičům za důvěru, dětem a vedení školy a doufám i nám pedagogům velké díky, že jsme mohli přes určitá nedorozumění kurz v této nepřející době uskutečnit.
Pohybu zdar a lyžování zvlášť!
Na lyžák jsme vyrazili všichni s různými očekáváními a i když se některým nesplnila, přes to nakonec byli všichni spokojení. Po příjezdu do Pece jsme vyšli na naši chatu Milíře a následně se vydali na běžky, které nedopadly zrovna dobře, protože místo sněhu byl led.
Každý den jsme začali s nepovinnou rozcvičkou, která někdy probíhala s doplněním hudby.
V pondělí proběhla naše první lyžovačka, avšak kvůli špatnému počasí to neudělalo zrovna dobrý první dojem. Nepříliš dobrý začátek však napravil oběd, který se stal příjemným překvapením.
V úterý byla nejlepší lyžovačka za celý lyžák.
Na běžky jsme vyjeli ve středu, cestou na Černou horu nás zastihla inverze, takže po vývozu nahoru lanovkou jsme měli moc hezké výhledy. Na svačině jsme si pochutnali u Kolínské boudy, kde jsme si zahráli sněžný fotbal. Nad Zahrádkami jsme se rozdělili na dvě skupiny. Na ty, co chtěli jet dolů lanovkou, a na ty, co chtěli sjet dolů Vlčí jámou. Obě varianty zanechaly úsměvné vzpomínky.
Čtvrtek přinesl nejdříve nepříjemné počasí, odpoledne se ale vyčasilo a už se jezdilo jako v úterý. Večer před odjezdem nemohla chybět diskotéka, kde si většina z nás zatancovala na různorodé písničky.
I přesto, že jsme měli diskotéku, byli jsme schopni druhý den lyžovat. Což se vyplatilo, protože v pátek byl nejlepší sníh, takže i když jsme ten den odjížděli, tak jsme si lyžování užili.
Na závěr bychom rádi poděkovali paním profesorkám Černé, Dvorščíkové, Pořízkové a panu profesorovi Urbančíkovi za to, že to s námi přežili :).
Odjížděli jsme až v neděli, ale přípravy začaly už ve čtvrtek, kdy jsem si šel vypůjčit běžky. V sobotu jsme s maminkou sbalili velkou tašku s oblečením, sjezdové i běžecké lyže, lyžařské boty a helmu. V neděli ráno jsme nasedli do autobusu a do Pece pod Sněžkou jsme dorazili okolo oběda. Na chatu Milíře jsme šli pěšky. Po obědě a vybalení věcí jsme vydali na chvíli na běžky. Na běžkách jsem byl potřetí v životě a moc mě to nebavilo. V pondělí a v úterý jsme lyžovali na sjezdovkách v malých skupinách. Sněhu bylo dost, ale dost foukalo. Ve středu jsme šli na túru na běžkách. Bylo krásné počasí. Čtvrtek a pátek jsme strávili opět na sjezdovkách. Lyžování jsem si moc užil. Domů jsme se vrátili až v pátek večer.
Těším se na další lyžařský výcvik.
