Daniel Kulíšek, kvinta

Když jsem se dozvěděl o možnosti jet na lyžák, okamžitě jsem se přihlásil. Dále už jsem jen vyčkával na osudný den. Dne 20. ledna 2019 jsme se konečně vydali na sebevražednou výpravu do Pece pod Sněžkou. Zázrakem jsme přežili všichni.

První den jsme převážně cestovali v autobuse a močili do polí, protože benzínky byly přeplněné. Když jsme konečně dorazili do Pece, čekal nás kilometrový výstup k místu našeho ubytování. Mně a další dvě individua však tento strašlivý osud minul. Nakládali jsme totiž zavazadla a po dokončení práce jsme naložili i sebe a na hromadě lyží jsme se dovezli do chaty. Hned po příjezdu jsme se vydali na lámání nohou na běžkách. Den jsme završili sledováním Mrazíka. Další den ráno jsme se připravili na první lyžování a vydali se na svah. Po čtyřech sjezdech jsem ale lyžování vzdal a zbytek dne jsem strávil u lahodného džusu v baru. Večer jsme se bavili učením hlášek z Mrazíka.

Další den nevím, co se na svahu dělo, neboť se můj žaludek vzbouřil, a já zůstal na chatě. Pro mě to byl jeden z nejlepších dní na lyžáku. Po návratu zbytku osazenstva pokoje následovala další dvě sledování Mrazíka.

Druhý nejlepší den na lyžáku byla nepochybně středa. Byl to totiž den věnovaný klouzání na běžkách. Po několika kilometrovém výstupu a talíři palačinek jsme sjeli k uzoučké cestičce, která nás zavedla do hloubky lesa. Ztratili jsme se. Zachránil nás Jeníček, který zjistil, že jsme pouze půl kilometru nad chatou a stačí se probrodit metrovou vrstvou sněhu příkrým svahem s běžkami nad hlavou. Toho dne jsme už na Mrazíka sílu nenašli.

Ve čtvrtek a pátek se na svahu nic zvláštního nedělo.

Ve čtvrtek večer ale někdo dostal geniální nápad. Bez bot, ponožek a triček skákat do sněhu. Byla nám potom taková zima, že jsme se všichni ve spodním prádle narvali do jedné sprchy. Den byl opět zakončen Mrazíkem.

V pátek ráno jsme se sbalili, zapomněli Mrazíka na pokoji a po posledním lyžování se vydali na depresivní cestu domů. Byl to nejlepší lyžák v mém životě, druhý.

Daniela Tesařová, sekunda

V neděli 20. ledna 2019 vyrazila kvinta, prváci a sekunda do Pece pod Sněžkou na lyžařský kurz.

Hned první den (neděle) jsme, stejně jako poté ve středu, vyrazili na běžky. Středeční výlet byl pernější a hlavně delší, dvě skupiny se vydaly na Liščí horu a třetí měla trasu ještě namáhavější. Myslím, že běžky jsme si všichni užili.

Ostatní dny jsme sjezdovali. Vždy ráno jsme na lyžích sjeli od chaty na zastávku skibusu, který nás poté odvezl ke sjezdovkám. Moc chutné obědy nám byly dováženy na sjezdovku (do chaty jsme se v poledne nevraceli). Lyžování jsem si užila, bavilo mě a ostatní zřejmě také. Před lyžákem jsem téměř lyžovat neuměla, ale to se poměrně rychle změnilo.

Počasí nám první dny přálo, krásně svítilo slunce, ve čtvrtek a pátek již ale bylo zataženo a chladněji. Na pátek, den odjezdu, se těšilo asi jen málo lidí.

Jsem ráda, že jsem na lyžák jela, naučila jsem se lyžovat a užili jsme si plno legrace. Rozhodně to stálo za to.