Nainstalujte si prosím Flash Player

Nainstalujte si prosím Flash Player











































Gymnázium Jana Palacha, Mělník - idatabaze.czGymnázia - idatabaze.cz
Seznam maturitní literatury  
Kritéria pro výběr:

 

Světová a česká literatura do konce 18. století - min. 2 díla
Světová a česká literatura 19. století - min. 3 díla
Světová literatura 20. a 21. století  -min. 4 díla
Česká literatura 20. a 21. století - min. 5 děl)

Žák vybírá 20 literárních děl. Minimálně dvěma literárními díly musí být v seznamu žáka zastoupena próza, poezie, drama. Seznam žáka může obsahovat maximálně dvě díla od jednoho autora. Seznam literárních děl, z něhož žák vybírá, sestavuje škola. Minimální celkový počet nabízených děl je 60, horní hranice není stanovena.

 

Okruh I.: Světová a česká literatura do konce 18. století (min. 2 díla)

Villon: Závěť (přel. O. Fischer)

Staré řecké báje a pověsti

Biblické příběhy

Voltaire: Candide (přel. R. Krátký)

Goethe: Utrpení mladého Werthera (přel. E. Miřiovský)

Kristiánova legenda

Komenský: Labyrint světa a ráj srdce

Sofokles: Král Oidipus (přel. J. Pokorný)

Shakespeare: Romeo a Julie (přel. J. Topol)

Shakespeare: Hamlet (přel. M. Lukeš)

Moliere: Lakomec (přel. E. Saudek)

Goldoni: Sluha dvou pánů (přel. E. Bezděková)

Diderot: Jeptiška (přelož. Věra Smetanová)

  

Okruh II.: Světová a česká literatura 19. století (min. 3 díla)

Puškin: Evžen Oněgin (přel. J. Hora)

Baudelaire: Květy zla (přel. S. Kadlec)

Mácha: Máj

Borovský: Kniha veršů (Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra)

Erben: Kytice

Dumas: Tři mušketýři (přel. J. Janů)

Hugo: Chrám Matky Boží v Paříži (přel. M. Tomášková)

Dickens: Oliver Twist (přel. E. Tilsch)

Poe: Povídky (Jáma a kyvadlo, Černý kocour, Zlatý brouk, Zánik domu Usherů, Vraždy v ulici Morgue) (přel. J. Schwarz)

Flaubert: Paní Bovaryová (přel. E. Musilová)

Dostojevskij: Zločin a trest (přel. J. Hulák)

Zola: Zabiják (přel. L. Karl)

Maupassant: Kulička (přel. J. Guth)

Wilde: Obraz Doriana Graye (přel. J. Novák)

Twain: Dobrodružství Huckleberryho Finna (přel. F. Gel)

Sienkiewicz: Quo vadis? (přel. E. Sojka)

Mácha: Cikáni

Němcová: Povídky (Divá Bára, V zámku a v podzámčí)

Neruda: Povídky malostranské

Arbes: Svatý Xaverius

Čech: Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století

Jirásek: Filosofská historie

Tyl: Strakonický dudák

Mrštíkové: Maryša

Goethe: Faust (přel. O. Fischer)

Gogol: Revizor (přel. K. Milota)

Jarry: Král Ubu (přel. V. Bednářová)

 

Okruh III.: Světová literatura 20. a 21. století (min. 4 díla)

Kafka: Proměna (přel. V. Kafka)

Hemingway: Stařec a moře (přel. F. Vrba)

Remarque: Na západní frontě klid (přel. F. Gel)

Nabokov: Lolita (přel. D. Pavel)

Camus: Cizinec (přel. M. Žilina)

Exupery: Malý princ (přel. Z. Stavinohová)

Orwell: Farma zvířat (přel. G. Goessel)

Bradbury: 451° Fahrenheita (přel. J. Emmerová)

Tolkien: Společenstvo prstenu (přel. S. Pošustová)

Amis: Šťastný Jim (přel. J. Mucha)

Kerouac: Na cestě (přel. M. Marková)

Solženicyn: Jeden den Ivana Děnisoviče (přel. S. Machonin)

Eco: Jméno růže (přel. Z. Frýbort)

Brecht: Matka Kuráž a její děti (přel. L. Kundera)

Beckett: Čekání na Godota (přel. P. Ouředník)

Coelho: Alchymista (přelož. Pavla Lidmilová)

Brown: Šifra mistra Leonarda (přelož. Barbora Michálková)

Irving: Svět podle Garpa (přelož. R. Nenadál)

Rolland: Petr a Lucie (přelož. Jaroslav Zaorálek)

 

Okruh IV.: Česká literatura 20. a 21. století (min. 5 děl)

Gellner: Po nás ať přijde potopa

Bezruč: Slezské písně

Wolker: Těžká hodina

Kainar: Nové mýty

Seifert: Býti básníkem

Nezval: Edison

Hrabě: Blues pro bláznivou holku

Kryl: Kníška

Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník

Dyk: Krysař

Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1. díl)

Vančura: Rozmarné léto

Čapek: Válka s mloky

Poláček: Bylo nás pět

Havlíček: Petrolejové lampy

Škvorecký: Zbabělci

Fuks: Pan Theodor Mundstock

Kundera: Žert

Lustig: Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou

Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále

Kohout: Katyně

Páral: Soukromá vichřice

Viewegh: Báječná léta pod psa

Čapek: RUR

Čapek: Bílá nemoc

Havel: Audience

Cimrman, Smoljak, Svěrák: Záskok

Řezáč: Černé světlo

Čapek: Matka

Dousková: Hrdý Budžes

Hrubín: Romance pro křídlovku

Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch

Hartl: Okamžiky štěstí

Urban: Hastrman

 



Jak napsat odbornou práci

 

1) Stanovení tématu

Nejdřív si žák stanoví problém, který chce řešit. Nejlépe takový, jenž ho zajímá. Potom si vyhledá v literatuře, co o tom je již publikováno. Vyhne se tak zklamání z toho, že by zkoumal už vyzkoumané.

Zajímavost a originálnost tématu a zpracování se vysoce hodnotí.

 

2) Obory:

1. matematika a statistika

2. fyzika

3. chemie

4. biologie

5. geologie, geografie

6. zdravotnictví

7. zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství

8. ochrana a tvorba životního prostředí

9. strojírenství

10. elektrotechnika

11. stavebnictví, architektura, design interiérů

12. tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie

13. ekonomika a řízení

14. pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času

15. teorie kultury, umění a umělecké tvorby

16. historie

17. filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory

18. informatika

 

3) Konzultant = pedagog, jiný odborník či oponent

Každý student si zvolí svého odborného konzultanta (pedagoga). V souvislosti se zpracovávaným tématem si může student vyhledat dalšího odborníka, který mu bude ochoten poradit, popř. oponovat.

 

4) Samotná práce

Student po dobu několika měsíců shromažďuje informace, názorný materiál, dokumenty (včetně bibliografických údajů) a sumarizuje výsledky svého zkoumání.  Dělá si výpisky, poznámky, které opatřuje bibliografickými údaji dle ČS normy ISO 690. Pokud čerpá informace z knih, časopisů, sborníků, zapisuje si číslo stránky, ze které danou informaci získal. Pokud čerpá z internetu, zapisuje si celou internetovou adresu včetně data stažení. Autor se tak vyhne případné konfrontaci s oponentem, vedoucím pedagogem kvůli nedodržení formální stránky práce. Formuluje, z čeho vyšel a k jakým výsledkům dospěl. Klade důraz na věcnou, formální a jazykovou stránku práce.

 

5) Věcná stránka práce

Každá práce musí mít: úvod, teoretickou část (metodiku, výsledky), závěr.  Je vhodné doplnit práci přílohami (fotografie, rozhovory, citáty, jiné dokumenty – dopis, e-mail, obal knihy, grafy, tabulky, laboratorní protokoly atd.). Kvalita práce stoupne a je názornější.

 

Anotace – je neoddělitelnou součástí práce, umístěna za vnitřní titulní stranou před obsahem. Obsahuje souhrn logicky uspořádaných myšlenek, které charakterizují práci tak, aby si o ní mohl kdokoliv udělat rámcový přehled.

 

 

Prohlášení –„Prohlašuji, že jsem seminární práci vypracoval(a) samostatně na základě pramenů a literatury               uvedených v seznamu.“

                        V Mělníku dne                                                                                               podpis autora                                                                                                                                           

Obsah – seznam kapitol včetně úvodu a závěru, seznamu literatury, popř. seznamu použitých zkratek atd. a seznamu příloh.  Používá se arabské číslování kapitol i s úrovněmi podkapitol, tzv. desetinné třídění:

 

Příklad:

Úvod

1 Vymezení základních pojmů

1.1 Pojetí nákladů v teorii a hospodářské praxi

1.2 Činitele ovlivňující náklady

2 Nákladové funkce v hospodářské praxi

2.1 Nákladové funkce v řízení podniku

2.1.1 Plánování nákladů

2.1.2 Kalkulace a rozpočetnictví

2.2 Nákladové funkce v nadpodnikovém řízení

Závěr

Seznam pramenů a literatury

Seznam příloh

Přílohy

 

 

Úvod a závěr se nečíslují, stejně tak seznam literatury a seznam příloh.

 

Úvod – vymezit problém, kterým se práce zabývá. Vysvětlit, k čemu práce slouží, proč je napsána, proč je vybráno dané téma. Do úvodu patří i přehled doposud zkoumané problematiky, tj. souhrn toho, co již bylo na tomto poli zjištěno (spolu s uvedením literatury). Popsat stručně, přehledně a výstižně postup práce, techniku, použité materiály a soubory. Uvést soubor všeho zkoumaného, vysvětlit a odůvodnit výběr materiálu. Nesmí chybět základní použitá literatura (tj. z čeho bylo nejčastěji čerpáno). Nezapomenout uvést cíl, poslání práce (komu, čemu má sloužit atd.).

Pozn. Pokud autor v úvodu uvádí literaturu, web, z kterých čerpal informace, musí být v citaci – poznámka pod čarou – uveden úplný bibliografický údaj, popř. internetový a jiný zdroj.

 

Teoretická část – obsahuje vše, co bylo zjišťováno, zkoumáno, studováno, počítáno a prověřeno. Ve výsledcích se tlumočí fakta buď věcně větami, nebo tabulkami, zvýrazní grafem, diagramem, mapou, praktickým dokladem. Výsledky mají být stručné, jasně srozumitelné. Obsahuje vlastní řešení problému. Především z této části musí být patrné, že student zvládl zadané téma, že je schopen aplikovat poznatky získané studiem a formulovat vlastní stanovisko k řešeným problémům.

 

Závěr -  shrnutí, zhodnocení toho, co bylo vyzkoumáno, s příslušným komentářem. Zdůraznit význam             a realizační možnosti výsledků. Závěr obsahuje shrnutí výsledků práce; student se vrací k cílům a             hodnotí, jak se mu podařilo je splnit. Pokud v úvodu práce stanoví pracovní hypotézy, poukáže na to, jak se je podařilo potvrdit nebo vyvrátit. Důležitou součástí závěru je nástin doporučení a návrhů, jejichž realizace v praxi by pomohla vyřešit v práci vytyčený problém.

 

6) Formální stránka práce

Formát papíru: A4

 

Jednoduché řádkování

 

Písmo: nepoužívat menší než 10 bodů, písmo stojaté, kurzívu používat pro zvýraznění krátkých úseků

a citací.

Nepoužívat více než tři druhy velikosti a fontů písma. Vyznačování jednotlivých slov v textu se nepoužívá jiný typ písma. Nejobvyklejším zvýrazněním textu je kurzíva, má-li vyznačovaný text nápadně upoutat, použijeme tučné písmo.

 

Text práce: se člení do kapitol, oddílů, odstavců. Hloubka členění je dána především předmětem zkoumání a rozsahem práce. Mezi názvem kapitoly a předcházejícím textem je nutné vynechat alespoň jeden         prázdný řádek. Každá kapitola na nové stránce. Alespoň jeden prázdný řádek se také vynechává mezi názvem kapitoly a následujícím textem. Každá kapitola se čísluje arabsky, tzv. desetinné třídění. Tečka za nadpisem se nedělá.

Členění textu na kapitoly (1 druh nadpisu pro všechny kapitoly) a podkapitoly (1 druh nadpisu       pro všechny podkapitoly).

 

Bibliografické citace (dle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2) – norma specifikuje prvky, které je třeba             uvádět v bibliografických citacích publikovaných monografických a seriálových publikací, dále    elektronických dokumentů. (http://www.boldis.cz/citace/citace.html)

 

Číslování stránek

            Číslování stránek se umísťuje nahoře nebo dole. První stránka práce nebo první list se obvykle nečíslují. Při psaní v textovém editoru se číslo stránky umísťuje nejčastěji do paty, buď k vnějšímu okraji textu, nebo doprostřed. Číslo stránky se píše arabskými číslicemi stejného písma, jako je písmo základní. Od textu se odděluje dvěma prázdnými řádky.

 

Záhlaví stránky

            Do záhlaví, které bývá odděleno od textu jednoduchou linkou nebo prázdnou řádkou, se může psát název publikace nebo název kapitoly. Záhlaví by se nemělo umisťovat na první stránce práce a také na stranách s celostránkovým obrázkem, které se většinou ani nečíslují.

 

Poznámky pod čarou používáme jen v nezbytných případech. Poznámka se uvede obvykle na konci stránky a od předcházejícího textu se oddělí vodorovnou čarou v délce asi jedné třetiny řádku. Poznámky se číslují průběžně v celé práci výše položenými arabskými číslicemi.  V poznámce pod čarou se uvádí i citace díla.

 

Jazyková stránka práce: dodržovat Pravidla českého pravopisu, používat odbornou terminologii a                                    správné stylistické obraty

 

a) titulní strana – název školy, název práce, příjmení a jméno autora práce, titul, příjmení a jméno zadavatele práce, popř. odborného konzultanta, datum zadání, datum odevzdání

 

 

b) anotace (viz výše)

 

c) prohlášení (viz výše)

 

d) obsah – třídění na úvod, kapitoly, podkapitoly, závěr, seznam literatury a seznam příloh. Používat             arabské číslice, úvod, závěr, seznamy… se nečíslují, měla vejít na jeden řádek. Vlastní obsah je             psán stejným stylem písma jako základní text. Čísla stránek v obsahu se obvykle zarovnávají k    

pravému kraji stránky.

 

e) úvod (viz výše)

 

f) vlastní teoretická část, minimálně 2 kapitoly

 

g) závěr (viz výše)

 

h) seznam literatury – abecedně seřadit dle příjmení autorů (pokud je kolektiv autorů větší než 32, uvádí se pouze název knihy, slovníku, encyklopedie atd.) nejdříve tištěná literatura, potom elektronické zdroje

 

i) seznam příloh – arabsky očíslované jednotlivé přílohy – postupovat stejně jako v obsahu

 

j) pokračování již samotnými přílohami – pod čáru opět uvést zdroj, odkud byla příloha převzata, s patřičným bibliografickým údajem dle ČS normy ISO 690-2