U příležitosti Dne památky obětí holocaustu je na internetových stránkách Gymnázia Jana Palacha Mělník uveřejněn projekt studentů historického semináře. Týká se životních osudů Zdeňka Eisnera, chlapce židovského původu z Mělníka.

Zdeněk Eisner, absolvent našeho gymnázia, byl mimo jiné úspěšným veslařem. Do života jeho rodiny však osudově zasáhla druhá světová válka a zejména holocaust. Eisnerovi byli transportováni do Terezína a následně do Osvětimi, odkud se nikdo z nich nevrátil.

Při pátrání po životě a tragickém osudu této rodiny nám významně pomohlo několik pamětníků, za což jim patří velký dík.

A co studentům projekt přinesl?

,,Uvědomila jsem si, jak ta doba musela být hrozná. Zdeněk Eisner byl člověk jako každý z nás, chodil na naše gymnázium, měl své záliby a ambice do budoucna. Přesto musel zemřít…“

,,Líbila se mi kolektivní práce, kterou jsme všichni vynaložili. Mám dobrý pocit z toho, že jsem sama něčím přispěla.“

,,Naučila jsem se hledat v archivu, to bylo velice zajímavé. Udivuje mne, kolik informací lze zjistit o člověku, který žil před tolika lety. To je úžasné.“

Mimoto jsme se díky Zdeňku Eisnerovi mohli zapojit do mezinárodní akce Pochod živých v Osvětimi (květen, 2011).

Jistě mi dá většina studentů za pravdu, když řeknu, že historický seminář pod vedením paní profesorky Němcové je zajímavá zkušenost nejen pro budoucí historiky. Zabýváme se tématy, jako židovství, holocaust nebo podrobnější historií Mělnicka. Projekty a účast na mnoha akcích zefektivňují výuku a rozšiřují naše obzory. Silným zážitkem pro nás byla např. premiéra dokumentu Nickyho rodina za osobní účasti sira Nicolase Wintona.

Co pro nás tedy znamená historie a proč je dobré ji znát?

,,Znát historii své země považuji za velice důležité. Měli bychom na ni být náležitě hrdí. Bohužel v současné době není historie dostatečně doceněna.“

,,Mnoho současných světových konfliktů má kořeny v nedávné historii. Navíc poznáme, kdy vznikly tradice a proč je dodržujeme.“

,,Nesouhlasím s tím, že je historii dobré znát proto, aby se lidstvo vyvarovalo předešlých chyb. Podle mě to tak nefunguje.“

Projekt Eisner skutečně dokazuje, že každý člověk je součástí dějin, ať chce, nebo ne. Zároveň upozorňuje na to, že pokud se má historie opakovat, pak by lidé neměli dělat stejné chyby jako v minulosti.

Příběh keře