Nainstalujte si prosím Flash Player

Nainstalujte si prosím Flash Player











































Gymnázium Jana Palacha, Mělník - idatabaze.czGymnázia - idatabaze.cz

Pověsti v terénu

Renata Špačková

Součástí učiva literární výchovy v primě jsou pověsti. Proč se s nimi seznamovat pouze na stránkách knih, když je možné se za nimi vydat? Možností je spousta. Vždyť téměř každé místo má svou pověst, některá pak jsou jimi zcela opředena. My se vydali do Liběchova (4. června) a do Prahy (5. června). Pojďte s námi.

LIBĚCHOV – místo vzdálené od Mělníka asi 7 km, přesto bylo za 2. světové války místem v německé říši a Mělník byl městem hraničním. Češi a Němci se zde setkávali po staletí, a tak se mohlo stát, že Němec Anton Veith podporoval české národní hnutí v první polovině 19. století. Proto jsme si mohli v zámku prohlédnout výjevy z české pověstí Dívčí válka. Příběh se před námi odvíjel na nástěnných malbách, jejichž autorem byl Josef Navrátil, který vycházel z německé epické básně Wlasta Carla Egona Eberta.

Do liběchovské společnosti patřil také sochař Václav Levý (na zámek však přišel jako kuchař). Za vedra jsme se vydrápali do skalního komplexu Blaník, jehož součástí je i jeskyně Klácelka. Z pískovcového masivu vystupují postavy blanických rytířů, kterým skřítci připravují zbraně. Kousek od nich podřimuje jejich vojevůdce Zdeněk Zásmucký, jemuž nad hlavou poletuje zatím mlčící sýček, stejně je němý i kohout u jeho pravého ramene. Chrabrost lze u rytířů předpokládat, prokázali ji však již husitští velitelé Jan Žižka a Prokop Holý stojící opodál.

Děkujeme spolku Liběchov sobě, Josefu Homolkovi – bez nich bychom se do liběchovského zámku, který je pro veřejnost uzavřen, nedostali, a také Mgr. Andrei Vítové za výborné průvodní slovo a čas, který nám nezištně věnovala.

PRAHA, Malá Strana, Muzeum strašidel. Primáni za strašidly? Nejsou tyto postavičky pro prťata? Ne, v muzeu zmiňovaná a ukázaná strašidla jsou totiž hlavními hrdiny pražských pověstí. Ke Kampě jistě patří vodník (Kabourek), na Karlův most strašící nemluvně (zde vidíme nápadnou podobnost s pověstí Kočka a čert Jamese Joyce, která se odehrává na mostě přes řeku Loiru). Byl pro nás nový příběh o bezhlavé herečce Lauře (lekli jsme se – ve třídě máme Lauru!). Procházka po Kampě a uličkami Malé Strany nás pak zavedla přímo do míst pověstí. Byli jsme upozorněni na řadu detailů, kterých bychom si možná všimli, ale nepromlouvaly by k nám, jako např. na jednom z domů Kampy obraz Panny Marie, po jehož stranách jsou válce mandlu. Proč tomu tak je, zjistíte, pokud se vydáte na prohlídku Kampy se strašidlem z Muzea strašidel, nebo se začtete do knížky Popelky Biliánové, která pražské pověsti sbírala.

Cestou na Vyšehrad jsme míjeli její domek, opatřený pamětní deskou. Areál Vyšehradu je bezpečným místem, kde se všichni pohybovali s pomocí mapek a s pracovními listy týkajícími se nejen pověstí, ale také hřbitova, na němž je pochována řada osobností českého národa. A pověsti? Vzpomněli jsme např. na Kroka a jeho tři dcery, především na Libuši, na Bivoje, na Horymíra a jeho věrného Šemíka, na čertovy sloupy.

Poznali jsme mnohem další, raději se však již podívejte na fotografie.