Gymnázium Jana Palacha, MělníkPravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání
1 Hodnocení a klasifikace žáka
Podle odst.(2) §69 zákona č.561/2004 Sb.
1.1 Stupně klasifikace
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný
1.2 Celkový prospěch žáka je hodnocen:
prospěl s vyznamenáním
prospěl
neprospěl
Žák je hodnocen stupněm
a) "prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný",průměr z povinných předmětů není horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré;
b) "prospěl", není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný";
c) "neprospěl", je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný".
1.3 Postup do vyššího ročníku
Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň "prospěl".
2 Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci
2.1 Obecné zásady:
*Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
*Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
*Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin - předměty s převahou teoretického zaměření, a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
2.2 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci :
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami,formami a prostředky:
*Soustavným diagnostickým pozorováním žáka, jehovýkonů a připravenosti na vyučování,
*různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické,pohybové), didaktickými testy,
*kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,v posledních dvou letech studia i seminárními pracemi
*analýzou výsledků činnosti žáka,
*konsultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami,
*rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.
*Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, při kratší nepřítomnosti nezkouší látku,kterou si žák nemohl z objektivních příčin po nepřítomnosti ještě doplnit.
Žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací. Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotiti to, co umí.
Učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.
*Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů.
*Kontrolní písemné a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
*Termín kontrolní práce většího rozsahu prokonzultuje učitel se třídou, v případě neshody s třídním učitelem, předpokládaný termín zapíše do plánu kontrolních prací. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
*Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.
2.3 Klasifikace žáka
*Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
*Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
*Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
*Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
*Třídní učitelé a vedení školy jsou informováni o stavu klasifikace ve třídě zpravidla před pedagogickou radou a v jejím průběhu a na požádání kdykoliv předložením klasifikačních záznamů jednotlivých vyučujících.
*Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.
*Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíši učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
*Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování
- učitel jednotlivých předmětů dle pokynů ředitele školy (třídní schůzky, konzultační dny,zápisem do žákovských knížek a studijních průkazů..),
- třídní učitel nebo učitel na žádost zákonného zástupce žáka, v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem.
*Zamešká-li žák podstatnou část vyučovacích hodin a nebude-li z tohoto důvodu dostatek podkladů pro klasifikaci, určí ředitel školy po projednání v pedagogické radě termín komisionální zkoušky v náhradním termínu.
2.4 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavku učebních osnov a standardu vzdělání na gymnáziu. Při klasifikaci sleduje zejména:
*ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů,
*kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
*schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
*kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost,
*aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
* přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu,
*kvalitu výsledků činností,
*osvojení účinných metod samostatného studia.
2.4.1 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje
poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
2.6 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná a sportovní výchova, občanská výchova.
Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
*Především vztah žáka k činnostem, zájem o ně a snaha žáka o zlepšení svého projevu,
*dále pak stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
*snaha osvojení potřebných zkušeností, činností a o jejich tvořivou aplikaci,
*poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
*kvalita projevu vzhledem k předpokladům žáka,
*estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
* v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a snaha o její zlepšení, jeho péče o vlastní zdraví.
2.6.1 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní, případné nedostatky vyplývající z nedostatku talentu se snaží odstranit velmi usilovně.Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady.Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o společenské dění, umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Usilovně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které rozvíjí.Má menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o společenské dění, umění, o estetiku, a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech málo aktivní. Nevyužívá dostatečně své schopnosti. Nemá aktivní zájem o společenské dění, umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nemá snahu a nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech pasivní.O rozvoj svých schopností se nesnaží a rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti aplikuje nerad a s velkými obtížemi. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí žádné úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech zcela pasivní. Vůbec se nesnaží o rozvoj svých schopností. Jeho projev je zcela chybný. Neprojevuje zájem o práci a společenské dění a odmítá rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost
3. Hodnocení a klasifikace chování žáků
Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé
3.1 Obecné zásady
* Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
* Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období.
* Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
* Postihování chování žáka mimo školu. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole.Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve vážných případech přihlédnout k chování i mimo školu, jedná-li o se případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní.
3.2 Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování :
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopustí se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy; zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování.
Projednáno spolu se školním řádem na ped. radě dne 15.9. 2009
Projednán a schválen radou školy spolu se školním řádem dne 23.9. 2009
V Mělníku dne 24.9. 2009
Mgr.Miroslav Klouček, ředitel školy
Language:
