V minulé sérii jsme při výletech do historie fyziky malinko nahlédli dokonce až před náš letopočet do dob pana Archiméda.
Dnes uděláme velký časový skok až do druhé půlky sedmnáctého století našeho letopočtu a povíme si o zakladateli fyziky jako
(tehdy) novodobé vědy. Jeho jméno je Isaac Newton (čti izák ňútn) a narodil se v roce 1643 v Anglii. Otec mu zemřel ještě před jeho
narozením a malého Isaaca vychovávala převážně babička. Jako dítě byl spíše samotářský a nic nenasvědčovalo tomu, že by měl
mimořádné nadání. Zajímal se však o různé technické přístroje, sestavil si například sluneční hodiny, vodní mlýnky a různé
mechanické hračky. Pro svoje pokusy si dokonce sám brousil skleněné čočky.Rodina, u které bydlel, vlastnila rozsáhlou knihovnu a Isaac toho velmi využíval. Mezi jiným se tu seznámil s Euklidovými Základy geometrie (O Euklidovi ZAMAT již psal - můžeš se podívat na 1. sérii 2004/05 .)
V roce 1661 odešel studovat do Cambridge ( spočítej, kolik bylo Isaacovi let), ale pro morovou epidemii, která tehdy sužovala zvláště velká města, studia přerušil a v letech 1665 - 1667 bydlel prakticky v ústraní v rodné vesnici. Traduje se, že právě v této době vymyslel nejpodstatnější část ze svého díla.
Podle známé pověsti se mu prý "rozsvítilo" právě tehdy, když tu seděl pod stromem a na hlavu mu spadlo jablko. Český básník Vítězslav Nezval tuto příhodu dokonce zveršoval:
"Tisíc jablek spadlo na nos Zeměkoule,
a jen Newton doved těžit ze své boule."
Newtona napadlo, že když padá jablko vždy svisle, padá jaksi ke středu Země a jako Země přitahuje jablko, musí také jablko přitahovat Zemi. A stejná síla, která působí mezi Zemí a jablkem, zřejmě působí mezi každými dvěma tělesy ve Vesmíru. Tedy například mezi Zemí a Měsícem.
V roce 1767 se Newton do Cambridge vrátil, studia dokončil a věnoval se vědecké práci. Prováděl různé pokusy a měření a snažil se popsat fyzikální zákonitosti platící v přírodě. Zabýval se sestrojováním dalekohledů, rozkladem světla na spektrální barvy, astronomií a mnohým jiným.
Jeho nejvýznamnější dílo "Matematické základy přírodní filosofie" vyšlo v roce 1687. Newton v něm podrobně zabývá pohybem těles a zvláště příčinami změn jejich pohybu. Je tu také uveden gravitační zákon, podle něhož se k sobě navzájem přitahují každá dvě tělesa a je tu i odvozena velikost této přitažlivé síly
. K tomu, aby mohl objevené zákonitosti dobře popsat a na jejich základě mnohé skutečnosti vysvětlit, vytvořil Newton nový obor matematiky. Hodnocení Newtonova vědeckého významu je velmi vysoké. Podíváme li se do rejstříku encyklopedie vědy, nalezneme tam víc odkazů na Newtona než na jakéhokoli jiného vědce. Sám Newton si byl vědom, že za své výsledky vděčí také svým předchůdcům, a vyjádřil to slovy : "Pokud jsem viděl dál než ostatní, bylo to proto, že jsem stál na ramenou obrů."
(Těmi "obry" zřejmě myslel zvláště Galilea, Keplera a Descarta. O nich si však budeme povídat někdy příště.)
Newton zamřel v roce 1727 a byl pochován ve Westminsterském opatství - jako první vědec, jemuž se této pocty dostalo.
První úloha:
V první úloze se pokusím vyzkoušet a možná i trochu potrápit vaše logické uvažování:
Pan Nestálý ze Lhánovic od pondělí do středy jen lže, ostatní dny týdne mluví jenom pravdu. Zjistěte, ve který den a zda vůbec někdy mohl říci větu:
"Včera jsem lhal a zítra budu lhát zase."
Druhá úloha:
Vesmírná sonda na Marsu zjistila : Marťané jsou 1 metr vysocí, jsou zelení, modří nebo žlutí, každý z nich má 2 až 4 ruce.
Jaký nejmenší počet obyvatel musí mít marťanská vesnice, ze které je možno určitě vybrat 11 stejně vypadajících hráčů pro fotbalový zápas proti kosmonautům ze Země ? (Všech 11 Marťanů musí mít stejnou výšku, barvu a počet rukou.)
Třetí úloha:
Počítejte při cestování:
Z první stanice tramvaje vyjelo 25 lidí. Ve druhé stanici přistoupilo 8 osob a 2 osoby vystoupily. Na další zastávce vystoupilo 10 lidí. Kolik osob na této zastávce nastoupilo, když na konečnou stanici přijel stejný počet osob, který vyjel z první stanice ?